Lov hlubinných okounů

Autor: Pavel Pánek

Podvodní hůrky
Jen málo druhů ryb mě tak fascinuje, jako okoun. Ale musím se opravit – ne všichni! Nezajímá mě už dlouho lov „závodních“ kousků, nepřekračující většinou velikost 20 cm. Mluvím o opravdu velkých okounech. Ale s gigantickými exempláři v našich revírech je to jak s povolnými krásnými dívkami v našem okolí. Jsou nedostupné, žijící spíš v našich představách a velmi, velmi vzácné! Zatímco hejna jeho menších kolegů okupují každý, jen trochu příhodný kousek vody, jejich kolegy od 30 cm výše musíme hledat ve větších hloubkách. Občas ale vyjíždějí do blízkosti podvodních vyvýšenin, zarostlých rostlinami, ve kterých se zdržují také hejna drobných rybek – jejich nejčastější potrava. A tady na ně číhám já….

Jak a čím je lovím?
A když mi občas někdo klade otázku „Jak“, odpovídám po pravdě: „V zásadě nevím.“ Daleko snadněji se mi hledá odpověď na otázku „Čím?“ Začnu od prutu. Protože neuznávám a ani neznám žádný plně universální, vždy si na okouní lovy beru dva a někdy i tři. Vynechám své oblíbené značky a soustředím se pouze na délku a gramáž. Ten první je dlouhý 2,75 m s váhou nástrahy v rozmezí 5 - 15 g, s vlepenou špičkou na gumy. Na wobblery rychlý prut kolem 3 m na 10 – 25 g a na rotačky a plandavky 2,5 m dlouhý, tvrdší prut, opět na 5 – 15 g. Na ně připevňuji naviják, který musí mít naprosto spolehlivou a precizní brzdu.

Vlasec
S vlasci mám skoro stálý problém, často zapomínám, že je to nejvíce opotřebovávající se součást vláčecí sestavy. Proto se snažím mít s sebou aspoň několik náhradních cívek o průměrech 0,14 mm, 0,16 mm, ale i 0,18 mm. Důvod, proč je s sebou beru i do míst, kde je dostatek rybářských obchodů, je prostý. Opravdu kvalitní (což bohužel znamená i dražší) vláčecí vlasce si běžní obchodníci příliš neobjednávají. A experimentovat s tímto zbožím se opravdu nevyplatí. Pouze jednou jsem podlehl reklamě a po dvou dnech se vrátil ke svému oblíbenému Stroftu. Splétané šňůrky na lov okounů nepoužívám. Zdá se mi, že jim vadí stejně, jako ocelové návazce, ale i karabinky. Důvod k vynechání kovového návazce je i to, že malé nástrahy na nich špatně pracují a jen se bezmocně „plácají“. V čistých vodách, kde je výborná viditelnost, prostě zkušené kusy odradí od záběru.

Trochu o nástrahách
I když jsem několikrát v životě na vyhlášených okouních lovištích v zahraničí chytal okouny na rotační třpytky velikosti tři a woblery a gumy kolem 10 cm, v našich podmínkách se nedají tyto nástrahy nazvat okouní. Podívejme se do mých tří až čtyř krabiček, které si obvykle beru na velké okouny. V prvním jsou gumy. Od jisté doby preferuji ty v petrolejových a čajových odstínech, ať už s brokátem, nebo bez. Samozřejmě se vždycky hodí twistery v bílých a žlutých barvách. Úspěch slaví v poslední době i různé odstíny perleti, ať už na kopytech, ripperech, či twisterech. Druhá krabička obsahuje rotačky a cikády. Třetí woblírky. Nejvíce jich je plovoucích, s velmi agresivní akcí, protože na jejich trojháčky se dá v případě potřeby připevnit olůvko jako zátěž. Ve čtvrté mají své místo právě zátěže a hlavičky s kvalitními háčky.

Taktika lovu
Nejdříve musíme nalézt loviště. Podle mě jsou nejlepší strmé stěny podvodních vyvýšenin. Je dobře, pokud vystupují z hloubky až 10 m a jsou aspoň trochu porostlé vodní zelení. Tu okouni milují, protože se mají kde skrýt a vždy v ní najdou něco k snědku. Místo už mám. Teď se echolotem snažím najít okouní potravu, čili hejno drobotiny (pokud se smí na revíru používat!). Jak je najdu, kotvím loď. Nejdříve se je snažím vyprovokovat rotačkou Mepps, pokud nemám záběr, beru do ruky prut s navázanou gumou. Teprve teď začíná pravý lov plný koncentrace. Daleký odhod a stálá kontrola nástrahy i při padání ke dnu (už tady přichází velmi často záběr). Pokud se podaří nástraze dopadnou až na dno, následuje už mnohokrát popisovaný a rozkreslený sinusoidní pohyb s pocukáváním. Ještě jedno upozornění: Po celou dobu rybaření často měním nástrahy a vůbec neberu ohled na to, jestli ryby v tom okamžiku berou, či ne. Myslím, že právě tím vyprovokuji často okouna. Zdolávání a podebírání ryby už nebudu popisovat, to zná každý z vlastní zkušenosti…..