Závodník s velkým "Z"

Úřadujícím Mistrem republiky v přívlačí pro rok 2009 byl Tomáš Krejča. A protože to není jeho jediný úspěch a stává se pomalu velice známou postavou ve „vláčkařském světě“, připravili jsme s ním krátký rozhovor.

redakce:
Jsi od neděle 24. srpna 2008 do konání příštího šampionátu úřadujícím Mistrem republiky ČR v LRU - přívlač - muži. Je to pro Tebe vrchol závodění, nebo máš ještě jiný rybářský cíl?
Mistrovství republiky 2008 v přívlači bylo zorganizované jako již druhé mezinárodní, kdy kromě borců z ČR dorazili také špičkoví závodníci ze Slovenska. Ale mé bylo čtvrté v pořadí, kterého jsem se zúčastnil a jelikož sezóna 2008 pro mne nebyla na poli ligových závodů tak zdařilá jako dvě předchozí, tak jsem věřil, že by to tentokrát mohlo dopadnout úspěšně. Na Labe 33 a 34 (závodní tratě – muži) a Úpu 1 (závodní tratě – ženy), kde se mistrovství konalo, jsme jeli reprezentovat středočeský kraj ve složení Radim Křepelka, Jirka Špáda, Venca Lukeš a já. Trenéra a kapitána týmu nám dělal Hynek Wachtl. Nálada byla skutečně výborná. Jsem proto moc rád, že se našemu družstvu v silné konkurenci osmi týmů z ČR a dvou ze SR, povedlo vybojovat stříbrné medaile za Východočechy a hned za námi se na bronzovém stupni umístil tým Slovenska 1. V jednotlivcích se za mnou na druhém místě umístil loňský vítěz Tomáš Čepelák (Východočeský kraj) a třetí místo obsadil můj parťák z týmu pro ligové závody, Jožka Foltýn (Jihomoravský kraj). Také mezi ženami panovala docela konkurence a dokonce v počtu ulovených ryb na závodníka. I přesto, že ženy chytaly na jiném revíru, trumfly muže! Z dvanácti zúčastněných žen se na prvním místě již po několikáté umístila Lucka Straková. Titul Mistr ČR v přívlači je pro mě zatím vrcholem mé závodní dráhy, co se týká individuálních výsledků. Do budoucna bych chtěl samozřejmě vyhrávat vše co se dá, to znamená, že rád bych někdy vyhrál celostátní žebříček jednotlivců (hodnocení jednotlivých závodníků za celou závodní sezónu),1. ligu společně s Jožkou Foltýnem a samozřejmě největší poctou a motivací je pro mě účast a potažmo úspěch ČR na mistrovstvích světa, kde letos v Andoře budeme obhajovat zlaté medaile.

Jak dlouho se věnuješ závodění v přívlačí a jaká byla Tvá cesta k tomuto titulu?
Závodní přívlači se věnuji sedmým rokem. Začal jsem v roce 2002, kdy jsme s kamarády Mírou Kolandou a Vláďou Horálkem startujícími za MO Český Šternberk vychytali přes postup z krajské divize i vítězství v centrální divizi a tudíž i postup do druhé ligy. Tam jsme působili tři roky, než se nám po šestém a čtvrtém místě povedlo 2. ligu vyhrát a postoupit do 1. ligy. Hned premiérový rok, jako nováčci, jsme skončili na nádherném 3. místě! Pak jsem dostal nabídku od Jožky Foltýna, jestli bych s ním nechtěl chytat v teamu, jelikož jeho dosavadní parťák s ligovými závody skončil. Tuto nabídku jsem nemohl odmítnout a viděl jsem ji jednoznačně jako další posun v mé závodní kariéře, s větší možností nakouknout i do reprezentace. Poslední dva roky, které spolu chytáme jsme se v celkovém hodnocení 1. ligy umístili na třetím a druhém místě a oba jsme se zúčastnili úspěšně posledních dvou Mistrovství světa. Tyto dvě účasti na světových šampionátech jsou pro mne absolutním vrcholem. Nasbírané zkušenosti z posledních let, kdy se pohybuji mezi nejlepšími závodními vláčkaři, mi určitě napomohly k zisku titulu republikového mistra.

Chytáš ryby jen na umělé nástrahy vláčením, nebo svůj rybářský čas dělíš i mezi jiné rybářské styly?
Jako většina mladých rybářů jsem začínal s lovem na položenou. Postupem času ale zvítězila přívlač a nyní se věnuji v podstatě jen a jen vláčení. Jen párkrát do roka zajedu velice rád na mou oblíbenou řeku Sázavu, kde se vyloženě bavím chytáním na „houpačku“. Do budoucna bych ještě rád více přičichl k muškařině, prut sice mám a párkrát jsem to již zkoušel, ale moje technika nahazování se za muškaření ani moc považovat nedá. Přesto jsem už nějaké ty ryby i tímto krásným způsobem ulovil.

Rybáři touží možná víc než po medailích po délkových a hmotnostních rekordech. Máš už na svém kontě takový úlovek, nebo na něj čekáš?
Zas až tak moc po rekordních úlovcích netoužím, upřednostňuji totiž vycházky, kde mohu nachytat větší množství i menších ryb, prostě si zachytat. Přesto ale nepopírám, že bych si rád na přívlač zdolal nějakého pořádného candáta, nebo sumce. Jelikož je ale mojí nejoblíbenější lovenou rybou tloušť a okoun, tak i takový okoun přes 40 cm a tloušť přes 50 cm by mi udělali hodně velkou radost. Zatím moje největší ryby na přívlač jsou sumci 121 cm a 114 cm.

Dnes je velice populární cestovat za rybami po celém světě. Podlehl jsi také této mánii, nebo se věnuješ jen domácím revírům?
Je to možná ostuda, ale zatím jsem ještě v zahraničí na rybách nebyl, když nepočítám závody MS na Slovensku a v Bulharsku, ale určitě se také brzy vypravím. Mým snem je výprava po nějaké krásné řece, kde by bylo možno ulovit tajmena nebo lososa, takže v cestách za zahraničním rybolovem bych asi preferoval země jako jsou Švédsko nebo Mongolsko.

Někteří rybáři závodění v LRU (lov ryb udicí) zatracují, jiní se ho zastávají. Řekni hlavně mladým, začínajícím rybářům, proč by měli závodit v lovu ryb. Co Ti to vlastně dalo, možná i co vzalo ?
Každý má nárok na svůj názor, tzn., může i závodění v chytání ryb odsoudit. Mně závodní přívlač dala skvělého koníčka, kdy mohu strávit krásné víkendy s partou kamarádů na rozličných řekách, kde můžeme poměřit své síly, vzájemně se od sebe učit a přicházet na nové metody lovu, které třeba fungují jen za určitých daných podmínek. Ze stejného důvodu bych doporučoval ostatním vláčkařům, kteří o závodění uvažují, aby se dali na závodní přívlač. Samozřejmě stejně jako každý sport, stojí i závodní přívlač dost času a finančních prostředků, ale to k tomu patří.

Máš nějaké rybářské a sportovní vzory? Co tě vůbec k závodění přivedlo?
Jelikož je u nás spoustu špičkových závodníků v přívlači, tak nemám jeden vzor, ale je jich víc. Za vzor beru každého, od koho se mám co naučit a který dělá určitou věc lépe než já. Jedině tak na sobě mohu pracovat a stále se zlepšovat. Od každého si prostě snažím vzít něco.
Jinak jsem dosti soutěživý typ, takže k závodní přívlači mě přivedla touha poměřovat se s ostatními.

Prozraď čtenářům, na co jsi ten úspěch vůbec vybojoval. Pěkně po pořádku - prut, naviják, vlasec, nástrahy...
Jelikož hlavní chytanou rybou během závodu byli převážně jelci tloušti a okouni ve velikosti 15 – 25 cm, celé mistrovství jsem odchytal pouze na dvě „sestavy“. Převážně jsem chytal na prut Mikado Black draft o délce 210 cm a gramáži do 10 g, na kterém jsem měl naviják Daiwa Sol 2000 s vlascem Jaxon Extreme premium 0,10 mm a jako druhou sestavu jsem zvolil prut Jaxon Perseus SS-622UL o délce 190 cm, gramáži do 9 g s navijákem Shimano Super 2500GT-FA a opět vlasec Jaxon Extreme premium, tentokrát však 0,12 mm. Během sobotního 1. kola závodu se chytalo na hlubší části řeky a brodění zde bylo zakázáno. Sestavu Mikado + Daiwa (s vlascem 0,10 mm) jsem použil hned v úvodu sobotního závodu, kdy díky dopadajícím sluneční paprskům, se těsně pod hladinou pohybovali tloušti o velikosti 15 – 25 cm a já je odchytával na předělávané zmenšované a vylehčené rotačky velikosti cca 000 – 0000. Tuto jemnější sestavu jsem používal právě pro její jemnost všude tam, kde jsem chytal hlavně hladinové ryby a ryby ve sloupci a nebylo zapotřebí dalekých a až tak přesných hodů, protože jemný vlasec a hlavně miniaturní vylehčené rotačky by mi takové hody i v mírném větru neumožňovaly. Během zbylé první části sobotního závodu, poté, co přestalo svítit slunce a ryby se už na hladině nevyskytovaly, jsem tuto sestavu osadil již o něco větší stříbrnou rotačkou Mepps Aglia 00, kterou jsem tahal ve sloupci a podařilo se mi přelstít několik dalších tlouštů a v závěru i okounů. Po rotaci, během druhé části sobotního závodu, jsem se snažil hlavně precizně obchytávat padlou větev, která byla u druhé strany asi 1 m od břehu a ještě nad tuto větev ve vodě sahaly větve rostoucí vrby. Na břehu, ze kterého jsem chytal, bylo pouze jedno místo, z něhož šlo nahazovat směrem k padlé větvi a ještě jsem měl nad hlavou v těsné blízkosti další větve, které mi ztěžovaly nahazování. Zde jsem chytal na sestavu Jaxon + Shimano (s vlascem 0,12 mm), kdy jako nástrahu jsem použil stříbrnou přetíženou rotačku Mepps Aglia long 00, kde rotačka byla přetížena wolframovou kuličkou umístěnou místo růžového korálku na tělíčko. Byl jsem nucen nahazovat v kleče, abych nezachytil o větve, navíc jsem se musel trefovat do vzdálenosti asi 25 m skrz větve vrby k padlé větvi. Krátký a rychlý prut s přetíženou rotačkou mi tyto hody umožňoval. I přesto, že jsem asi 2 – 3 rotačky utrhl, od padlé větve z hloubky 1 – 1,5 m se mi podařilo chytit dalších 7 tloušťů, což nakonec na první místo v sektoru stačilo. Nedělní závod jsem chytal na mělčí části řeky a navíc zde již bylo brodění povoleno, tak jsem chytal již jen na jemnější sestavu Mikado + Daiwa (s vlascem 0,10 mm) a jako nástrahu jsem zvolil opět Mepps Aglia 00, kdy jsem jen střídal stříbrnou a zlatou barvu rotačky.

Jaké máš plány na zbytek sezóny a na příští rok?
Pokud budu vybrán státním trenérem, rád bych se s týmem pokusil obhájit zlaté medaile na Mistrovství světa v Andoře, protože po zisku loňských zlatých medailí si na nás už všichni brousí zuby. To je pro nás výzva. Dokázat všem, že jsme skutečně nejlepší. Dál se budu snažit o co nejlepší výsledky v jednotlivých závodech a uvidíme. Jinak bych se chtěl ještě víc zaměřit na lov jelce tlouště, protože tlouště, jakožto podle mého jednu z nejvíce náladových ryb, není snadné vždy ulovit a je potřeba měnit způsoby lovu, které ho v daných podmínkách vyprovokují a přinutí k atakování nástrahy.

Jsi první rybářský sportovec s kterým časopis Rybář udělal rozhovor. Chceš něco vzkázat čtenářům?
Až na svých vycházkách přijdu na něco, o čem si budu myslet, že by to mohlo zajímat čtenáře Vašeho krásného časopisu, rád se o to podělím a napíšu o tom nějaký článek. Jinak bych chtěl všem rybářům popřát do nadcházející rybářské sezóny hodně zážitků a někdy u vody na shledanou...

Zdroj: Redakce časopisu Rybář